SUMO DTS u pana Pecky: Udržitelnost a nové technologie jsou cesta. Zisk není vše.

Aktuality SUMO DTS u pana Pecky: Udržitelnost a nové technologie jsou cesta. Zisk není vše.

SUMO DTS u pana Pecky: Udržitelnost a nové technologie jsou cesta. Zisk není vše.

Inovativní přístupy, ale především chuť učit se novým věcem nese své ovoce. Přečtěte si článek o vlastním přístupu a zkušenostech pana Pecky se Strip-till technologií.

Inovativní přístupy, ale především chuť učit se novým věcem nese své ovoce. O vlastním přístupu a zkušenostech o zpracování půdy a setí se s námi podělil pan Pecka, který se tématu strip-till na rodinné farmě věnuje již čtvrtým rokem. Jak pohlíží na technologii pásového zpracování půdy a co vše na farmě v Zadním Chlumu u Klučenic testuje?

Klučenice se nachází přibližně 20 km od Sedlčan ve Středočeském kraji. Do chodu rodinné farmy Peckových se zapojují dva bráchové, otec a strýc. Aktuálně hospodaří na 170 ha, z čehož přibližně 50 ha připadá na TTP, jetele či vojtěšku, které slouží jako krmivo pro chovaný dobytek. Na farmě chovají 30 matek mastného skotu plemene Limousine a Blonde d'Aquitaine na výkrm. Na zbylých pozemcích pěstují klasickou polní produkci jako je pšenice, ječmen ozimý a jarní, oves, řepka, hrách, ale také mák. V posledních letech se Peckovi soustředí na širší osevní postupy, a především synové na nové technologie.

„Přibližně před 3 lety jsem začal více přemýšlet o tom, jak vhodně zpracovávat nebo nezpracovávat půdu, a jakým stylem pěstování a hospodaření se vydat. Klasický způsob, tedy orba, příprava a setí, mě neuspokojoval a neviděl jsem od něho výsledky, které bych chtěl. Začal jsem hodně přemýšlet o technologii no-till a o regenerativním zemědělství. A tak jsem se na té vlně před dvěma lety svezl také.“

Jan Pecka, Zadní Chlum

Peckovi na farmě testovali a porovnávali vzájemně obě technologie, jak no-till, tak strip-till. Zkoušeli v rámci DEMO programu i různé výrobce strojů na zpracování půdy a setí, a to včetně anglického výrobce SUMO. Pan Pecka se nám svěřil, že no-till by byl velkým skokem – posunout se z orby, či klasické konvence, rovnou do no-till technologie. Na základě zkušeností a testování se tedy v roce 2023 přiklonili k technologii strip-till, konkrétně ke secímu stroji SUMO DTS 4 s čelním zásobníkem. Jednu z výhod, proč se rozhodli pro SUMO je, že zpracování v řádcích je méně agresivní. Koncept stroje je odlišný od klasického řádkovače. Zaprvé meziřádková vzdálenost pracovních orgánů je 33 cm, což u větších strojů bývá minimálně 45 cm. A za druhé Peckovým vyhovuje, že zpracování je méně agresivní, protože dláto je velmi úzké, 1,5 cm.

„Člověk musí být i trpělivý, ať už se jedná o práci se samotným strojem, kde nám například přišel konkurenční stroj jednodušší, ale neměl individuální uložení sekcí a hloubek s nezávislým kopírováním, a tak benefity SUMA převážily. Nebo například termíny setí, zda je na poli vlhko či prší. Záleží na člověku, jestli výhody těchto technologií umí a chce využít, nebo neumí a nechce. Stroj za mě odvádí super práci, ale samozřejmě není všemohoucí. Jsme velice spokojeni se setím meziplodin do strniště, setím řepky, hrachu, setím do vymrzlých meziplodin. Otázka jsou obiloviny. Záleží na spoustě faktorů a jaký je rok, ale například letos mi vyšel ječmen ozimý o 20 % lepší než konvenční technologií. Co je za mě podstatné, se SUMEM ušetřím osivo, Standardně sejeme kolem 2,8 až 3 milionů klasickou sečkou a s DTS sejeme 2,4 milionů, tedy čtvrtinová úspora. A především, na porostu to není znát, nechybí klasy a porost je plnohodnotný.“

Jan Pecka, Zadní Chlum

Peckovi samozřejmě porovnávali i ekonomické výsledky a výnosy. Úsporu vidí v času a menším počtu pracovních operací než u klasické konvenční technologie. Výnosově jsou plodiny, které na farmě vyšly mnohem lépe u strip-till technologie – například ječmen ozimý (o 20 %), hrách a řepka. Naopak tento rok například vyšla pšenice hůře. Jarní ječmen a oves byl srovnatelný. Obecně pan Pecka dává u SUMA nižší výsevky, protože je větší meziřádková vzdálenost, nicméně letošní porosty hodně ovlivnily virózy.

„Nedělám to proto, abych ušetřil, ale kvůli celkovému přístupu. Musím se více věnovat plánování, správnému založení plodin a přemýšlet více o samotné technologii nebo meziplodinách. Mě dělá radost pěstovat to tímto způsobem, pěstovat meziplodiny a ani neočekávám úplně rapidně vyšší výnosy nebo lepší ekonomiku. Ale zároveň si to musí člověk spočítat, aby na tom netratil ekonomicky.“

Jan Pecka, Zadní Chlum

Co se týká meziplodin, pan Pecka zkouší a testuje různé směsky. Za poslední tři roky se mu osvědčila směs svazenky, mastňáku habešského, lnu a plus k tomu přidává brukvovité, například ředkev pro lepší prokořenění. Každý rok je jiný, takže testuje dle počasí, typu a složení pole. Vícekomponentní směsy dávají Peckovým větší smysl, ale například směs o 15 a více plodinách nepovažují za ekonomicky výhodné.

„Je to i z důvodu, že i nyní při 5/6 druzích jsou velké rozdíly mezi jednotlivými poli. Když budu v 600 m. n. m., tak bude porost jiný než v 400 m. n. m. Postupem času už třeba i vím, že pokud budu chtít velkou konkurenci meziplodiny, tak dám více brukvovitých druhů. Třeba jarní ječmen je velice konkurenční vůči meziplodinám, takže tam třeba zkouším i nějakou sníženou dávku graminicidu, abych ten výdrol oslabil a ta meziplodina narostla. Snažím se samozřejmě meziplodiny sít nejdřív a vše sejeme SUMO DTS a vychází nám to velmi dobře. Nepodrýváme v hloubce 20 cm, ale stačí 13-15 cm, a je vidět, že těm rostlinám narušení půdy svědčí a kořeny se pěkně táhnou. Je to vidět i na pohled.“, vysvětluje pan Pecka.

Pan Pecka se rozmluvil i o náhradních dílech, konkrétně o opotřebení dlát, kdy dle jeho slov je potřeba počítat, že dláta jako jeden z pracovních těles mají v půdě dle pracovní hloubky velký odpor, a tudíž se opotřebí rychleji než na klasickém secí stroji. Uživatel musí dle jeho slov počítat i s náklady na opotřebitelné náhradní díly, které nebývají obecně levnou záležitostí u specifikovaných strojů.

Na závěr pan Pecka dodává, že témata mezi zemědělci jsou pořád stejná, akorát záleží, kdy se k člověku dostanou. Zemědělská komunita je relativně úzká a trendy, které v zemědělství jsou, člověka dostihnout, i kdyby nechtěl. Záleží pouze, kdy člověk příležitost využije, ale dle pana Pecky je strip-till nyní velkým tématem i vzhledem k legislativě. Jeho aplikování (i dalších technologií) souvisí i s generační obměnou na rodinných farmách. I přes to, že metoda setí strip-tillem je tu již dávno.

zobrazit více

Další aktuality:

07.05.2025

SUMO DTS u pana Pecky: Udržitelnost a nové technologie jsou cesta. Zisk není vše.

17.02.2025

Ozdravte svou půdu s dotací a získejte až 40 % na nákup techniky

02.01.2025

Regenerativní zemědělství aneb cestou k udržitelné budoucnosti

27.08.2024