VÍNO BLATEL: Kde jiné secí stroje stojí, SKY Maxidrill jede

VÍNO BLATEL má se secími stroji SKY Maxidrill dlouhodobé zkušenosti. První model pořídili v roce 2016. Podívejte se, co je vedlo ke koupi nového secího stroje SKY Maxidrill.
Společnost VÍNO BLATEL hospodaří na zhruba 2 800 hektarech zemědělské půdy, přičemž část tvoří i dceřiná společnost. Z celkové výměry připadá přibližně 2 350 hektarů na ornou půdu, 150 hektarů na úhory, 160 hektarů na vinice a zbytek tvoří trvalé travní porosty. Půdní podmínky jsou velmi rozmanité – od černozemí na spraších přes hnědozemě až po rendziny, které se v oblasti Bílých Karpat vyznačují vysokým obsahem kamení. Právě to byl jeden z důvodů, proč se agronom Ing. Tomáš Kalabus rozhodl pro pořízení šestimetrového secího stroje SKY Maxidrill, který dodala hodonínská firma HM. Díky systému botek zavěšených na pružinách stroj výborně kopíruje terén a bez problémů překonává kamenité úseky.


ZPŮSOB HOSPODAŘENÍ VE VÍNO BLATEL


Podnik se věnuje pěstování klasických plodin, mezi které patří pšenice, řepka, sladovnický ječmen, kukuřice na zrno, ozimý mák, sója a hrách. V menší míře je zařazen také oves. Pokud jde o výnosy, letošní rok byl navzdory deštivému průběhu žní výnosově rekordní, až na slabší řepku. Pšenice dosáhla průměru 8,8 t/ha, jarní ječmen 8,1 t/ha, ozimý ječmen 8 t/ha, mák přinesl 1 t/ha, sója 3,3 t/ha a hrách 3,8 t/ha. Co se týče letošní sezony, hodnotí ji agronom po stránce výnosů i kvality pozitivně. Přesto však podnik doplácí na nízké výkupní ceny, které výrazně snižují ziskovost i při nadprůměrných výnosech. Součástí činnosti VÍNO BLATEL je kromě rostlinné výroby také produkce násadových vajec. Významnou roli má rovněž vinohradnictví. 

Z hlediska způsobu hospodaření podnik volí kombinovaný přístup. Na těžších a kamenitých půdách uplatňuje bezorebnou technologii, zatímco na rovinatých pozemcích s černozemí se orba zatím zcela neopustila, i když se postupně omezuje. Důvodem jsou především požadavky na protierozní opatření a zároveň klimatické podmínky. Zimy bývají suché, s minimem srážek, a orná půda je pak náchylná k větrné erozi. Orba se tak dnes provádí přibližně jen na 150 ha, zejména po kukuřici na zrno. Pro zpracování půdy podnik využívá také hloubkové kypřiče.

Po sklizni podnik zpravidla provádí zpracování půdy pomocí podrýváků. Následné setí se neprovádí okamžitě, ale až po přípravě půdy, přičemž vše závisí na aktuálních povětrnostních podmínkách a druhu plodiny, která má být vyseta. Místní půdy jsou velmi rozmanité a v některých lokalitách mají tendenci se při vlhku rychle zamokřit a špatně vysychat. Volba postupu tedy vždy závisí na typu půdy i aktuálním počasí. Agronom se snaží přizpůsobovat hloubku zpracování konkrétním podmínkám – někde volí hlubší kypření, jinde stačí mělké zpracování.

Secí stroj SKY Maxidrill pracuje za všech podmínek

VÍNO BLATEL má se secími stroji SKY Maxidrill dlouhodobé zkušenosti. První model pořídili v roce 2016, kdy nahradil dříve používaný bezorebný secí stroj. Podle agronoma se bezorebný secí stroj neosvědčoval, zejména kvůli problémům při setí za vlhčích podmínek. Jak uvedl, se strojem se prakticky nedalo pracovat, pokud bylo na poli trochu vlhko, a právě to byl hlavní důvod, proč došlo k jeho výměně za SKY Maxidrill. Od té doby je s tímto strojem velmi spokojený – oceňuje jeho spolehlivost, snadnou průchodnost a schopnost pracovat i ve zhoršených podmínkách. Druhý secí stroj SKY Maxidrill byl pořízen letos v září. 
Stejně pozitivní zkušenost má i obsluha stroje. Když se rozhodovalo o pořízení nového secího stroje, traktorista sám požádal o opětovný nákup stroje SKY Maxidrill. Obsluha i agronom se shodují na tom, že se stroj snadno táhne, nezalepuje se ani při vlhku a v případě potřeby se lehce zvedne. Velkou výhodou je podle nich i to, že je „průchozí“ – zvládne i velmi mokré podmínky, a pokud je situace extrémní, lze jednoduše odstranit přítlačná kolečka za botkami. Tato úprava je otázkou jediného šroubu. „U tohoto stroje hlavně oceňujeme, že projede téměř vším – i tam, kde jiné secí stroje za mokra stojí, SKY jede,“ vysvětluje agronom. Výjimečná průchodnost je dána konstrukcí stroje. Jednodiskové botky jsou uspořádány v dostatečných vzdálenostech od sebe, pěch není souvisle v jedné linii a mezi řadami je více prostoru. Díky tomu stroj zvládá projíždět i mokré části pole bez nutnosti zvedat celý stroj. „Když narazíme na mokrou plochu, stačí stroj jen lehce přizvednout na podvozku, a zadní botky dál spolehlivě dávkují osivo, stroj projede a setí proběhne bez problémů,“ popisuje Kalabus. Tato konstrukce umožňuje stroj používat v širokém spektru podmínek, aniž by byla ohrožena kvalita setí.
Původní SKY Maxidrill z roku 2016 má podnik stále k dispozici jako záložní stroj. Využívá se především při přísevech nebo v situacích, kdy by bylo potřeba nahradit novější model. Nově pořízený secí stroj má velmi podobnou výbavu, liší se pouze tím, že je osazen předním pěchem a má dvě výsevní hlavy s možností přihnojování. Starší verze disponuje pouze jedním výsevním ústrojím bez přihnojovacího systému. Rozhodnutí pořídit nový SKY Maxidrill tentokrát s předním pěchem bylo výsledkem praktických zkoušek. Podle obsluhy stroj s touto výbavou se v provozu chová klidněji, netrhá s traktorem a má nižší tahový odpor. Díky tomu je jízda plynulejší a celkový pracovní komfort výrazně vyšší. 

Vysokou variabilitu secího stroje využijí

Secí stroj SKY Maxidrill byl pořízen v nejvyšší možné výbavě. „Máme vpředu pneumatikový pěch, za ním dvě řady disků, potom opět pneumatikový pěch, který půdu zpětně utuží, a nakonec dvě řady jednodiskových botek,“ popisuje Kalabus technické uspořádání stroje. 

Secí stroj je vybaven třemi výsevními ústrojími, i když podnik tuto možnost zatím plně nevyužívá. „Letos jsme s tím ještě nepracovali naplno, protože stroj dorazil až v srpnu,“ vysvětluje agronom. Přesto již stihl na jedné z farem letos založit většinu porostů řepky, ozimý mák, ozimý ječmen a v době návštěvy probíhalo setí pšenice. Stroj ještě čeká setí ozimého hrachu. Zkoušeli set i řepku, a to ob botku, tedy nikoli v klasickém rozestupu 15 centimetrů, ale na 30 centimetrů. „Ta variabilita stroje je velká, dá se nastavit setí ob jednu botku, použít různé kombinace osiv nebo přihnojování. A právě přihnojování budeme využívat určitě, hlavně u jarních plodin – například u ječmene,“ doplňuje.

K secím botkám stroje vedou semenovody umožňující současné ukládání až čtyř různých produktů ve čtyřech různých dávkách a zároveň ve dvou oddělených pracovních hloubkách na všechny řádky, nebo střídavě jeden řádek ze 2/2 řádky ze 3. Další variantou je možnost hnojení v osevním řádku a výsev dvou produktů do stejného řádku. Každý jednotlivý vývod může být osazen vlastním senzorem a nastavitelným prvkem – takzvanou klapkou. Díky nim lze z kabiny nastavovat dávkování, případně některé vývody zcela uzavřít. To se hodí například při potřebě dodržení přesného střídání řádků, přerušování výsevu nebo vytváření kolejových řádků pro postřikovače. Systém umožňuje naprogramovat až 30 samostatně řízených vývodů, což poskytuje vysokou flexibilitu pro různé plodiny i systémy pěstování.
Agronom zároveň plánuje vyzkoušet u sóji výsev na širší řádky s hnojením mezi nimi. „Uvažuju o variantě, že bychom seli na 30 centimetrů a do meziřádku dávali močovinu. Chci to zkusit, protože by to mohlo podpořit větvení rostlin,“ říká. Inspiraci bere ze zahraničí: „V Americe se sója běžně seje na 45 centimetrů, a i tady ten trend sílí. Jenže jsme vždy naráželi na fakt, že nevlastníme přesný secí stroj s centrálním zásobníkem na osivo, takže doplňovat osivo do všech vozíků by trvalo věčnost. Proto jsme dosud seli na 15 centimetrů.“ Podobný přístup plánuje i u řepky. „Část výměry sejeme na 45 centimetrů s nižším výsevkem a je vidět, že řepka lépe větví a rostliny jsou silnější,“ dodává.
Co se týče pracovní hloubky, nastavuje se podle půdních podmínek. „Hloubku přípravy lze upravit hydraulicky, u secích botek je to přes podložky. Nastaví se klipsy podle potřeby,“ vysvětluje agronom. Secí stroj SKY Maxidrill je podle agronoma technicky řešen velmi jednoduše, ale zároveň promyšleně. „Má jeden dávkovací váleček, u kterého se na stupnici mění šířka dávkovacího otvoru podle požadovaného výsevku. To je v podstatě celé výsevní ústrojí,“ vysvětluje. Zajímavým konstrukčním prvkem je uspořádání pneumatik. „Přední pěch je v jedné linii, ale za disky jsou kola uspořádaná po dvojicích a mírně posunutá, aby se půda rovnoměrně utužila a stroj před sebou nehrnul hlínu,“ dodává.  Velkou výhodou je podle něj i automatické ovládání kolejových řádků. „Systém dokáže automaticky vypínat výsevní botky tak, aby odpovídaly záběru postřikovače. Do počítače se zadá rozchod kol a šířka postřikovače a stroj si sám vypne ty botky, které zasahují do kolejí,“ dodává agronom.

Variabilní setí plodin

V podniku využívají při práci moderní technologie a digitální systémy řízení. „Jezdíme podle navigace, máme vlastní RTK stanici,“ říká agronom. Systém přesného navádění pomáhá nejen při setí, ale i při dalších pracovních operacích, kde je potřeba dodržet přesnost záběrů a minimalizovat překryvy.

Podnik se rovněž snaží rozvíjet prvky precizního zemědělství. „V kombajnech máme výnosové mapy, používáme stroje Case IH, které to umožňují. Data z nich můžeme stahovat a vyhodnocovat,“ vysvětluje. Přesto podle něj není celý systém ještě zcela propojený, protože při využití externích služeb naráží na to, že některé kombajny touto technologií zatím nedisponují. 

V podniku pracují s bonitovanými zónami. Na základě těchto dat podnik už několik let provádí variabilní setí pšenice. „Sejeme variabilně podle těchto zón už třetí rok a vidíme, že to má výsledky. Dříve jsme měli velké rozdíly mezi méně a více úrodnými částmi polí, ale teď se to částečně vyrovnává. Pšenice už nemá tendenci polehávat, protože do lepších částí dáváme méně osiva, a není tam tak přehoustlá,“ popisuje agronom zkušenosti z praxe. Přesto agronom přiznává, že celý systém precizního hospodaření je velmi náročný na čas i odbornost. „Ta technika jde strašně rychle dopředu. Aby to fungovalo dokonale – od tvorby map, přes dávkování hnojiv až po variabilní setí – musel by na to být vyčleněný samostatný agronom, který by se tomu věnoval naplno.“  V současnosti to v podniku probíhá tak, že si agronom na počítači připraví předpisové mapy, následně je pošle do traktoru, který přes ISOBUS komunikuje se secím strojem SKY Maxidrill a ten podle nich automaticky upravuje výsevek podle aktuální zóny, ve které se nachází. Secí stroj umí pracovat s polovičním záběrem a disponuje technologií Section-control. Výhodou je přesná regulace výsevku v reálném čase, takže v úrodnějších částech pole se seje méně osiva a na slabších půdách více.

Agronom plánuje rozšířit využívání principů precizního zemědělství i na další plodiny. „Kromě variabilního setí pšenice a ječmene chceme zkusit i kukuřici, kde vidím velký potenciál“ říká agronom.